Star Trek: Voyager

Ze světa Star Treku se na nás sesypala za ty roky slušná hromádka děl - od knížek, komiksů, filmů až po seriály. Nic jsem nečet, ale pár jsem jich v minulosti viděl. Ač jsem fanda sci-fi, tak nejsem nijak zvlášť velkým fanouškem franšíz jako Star Trek či Star Wars. Takže tohle píšu z pohledu člověka, co si před spaním rozhodně nezpívá ukolébavku v Klingonštině.

Voyager při svým uvedení nebyl přijatej nijak zvlášť pozitivně. Místo ovací nakrknutý trekkies mručeli a brumlali. Což zní podezřele, protože premisa seriálu je totálně ve stylu předešlejch filmečků či seriálů. Loď federace Voyager, která se chlubí klasickým designem, kterej připomíná víko od friťáku, při honičce za Maquis rebelskou kocábkou si udělá meziskok o pár tisíc světelnejch let do Delta kvadrantu. Nehoda jak má bejt. Vesmírný dopravní policii by rozhodně nestačili na sepsání standardní bločky. Dost lidiček tuhle šarádu nepřežije a zbytek posádky má najednou sakra problém.

A co maj za problém fanoušci Star Treku? To je zajímavý. Federace se svým kodexem a pravidly vždy připomínala vesmírnou verzi skautskýho oddílů. Hlásání o toleranci a lásce, jak spolu všichni budou poskakovat u ohně při explozi neutronový hvězdy… mno a pak uděláte pár nepopulárních kroků při psaní scénáře a najednou je oheň na střeše strojovny. Samozřejmě první ťafkou bylo obsazení kapitána erm kapitánky lodi. Po Kirkovi či plešatým neřádovi Pickardovi tomu tady konečně velí ženská - Kathryn Janeway. Hřbitov mužskejch eg se opravdu rozrostl jak falešný Adidasky na tržnici. A to se podívejme, kdopak nám to nasraně brmlá ve strojovně? Ano, polo-klingonka B’Elanna Torres a zároveň Maquis.

B’Elanna Torres: The Borg wouldn’t know fun if they assimilated an amusement park.

Osobně ji mi obsazení putna, hlavně pokud seriál bude fajn a postavy budou dobře napsaný. Ale musím přiznat, že to tady působí opravdu trochu jako multikulturní onanie a pokus za každou cenu lámat zažitý pravidla. První důstojník Robert Beltran je indián a pokud byste na to chvilku zapomněli, tak si pište, že brzo přijde epizoda plná rozmlouvání s duchama. A tedy je to akční jak Dalajlamovo rozjímání po obědě. Alespoň že pozice druhýho důstojníka je obsazena povinným vulkáncem Tuvokem. A to je logický, že?

Pro milovníky pořádku je zde další taková nepříjemná věc. Voyager původně pronásledující rebelskou Maquis loď řeší dilema, jak udržet v chodu velkou loď jako Voyager a nakonec logicky dojde ke spojení obou posádek. To samozřejmě milovníky starejch pořádků taky úplně nepotěšilo a seriál si paradoxně i doteď nese titul Černýho Petra. Navíc v seriálu se konflikt mezi posádkou federace, která miluje pravidla a ráda je plní bez odmlouvání, a na druhý straně Maquis, který jsou tak trošku volnomyšlenkáři, řeší dost často. Naštěstí se v tomhle nezáživným dramatu dost poleví v pozdějších epizodách, ale i tak je to vcelku otravný.

Ono vůbec tenhle seriál má trošku talent na otravnost. V tomhle exceluje hlavně palubní Doktor, což je hologram. Zprvu to vypadá na divnou postavičku, pak se zdá, že s ní bude trošku sranda, no a ve finále ji chcete narvat bagetu do pusy a odpálit do vakua vesmíru. To vše se blbě realizuje v případě hologramu, ale přísahám, že pokud by mi ještě zakrákal nějakou operní árii, tak by chlapeček letěl z Voyageru jako frisbee. Ono ke všemu v pár epizodách se chová jako naprostej idiot a bohužel zároveň i destruktivní idiot. A jeho malý apokalypsy maj tendence skoro pozabíjet celou posádku. Takže pokud nám tu má hrát hlavního rebela postava Toma Parise, tak proti Doktorovi je to učiněnej andílek a spíš pro smích králíkům.

Tom Paris: When a bomb starts talking about itself in the third person, I get nervous.

Premisa seriálu by mohla bejt zajímavou živnou půdou pro boj o přežití. O Delta kvadrantu má Federace prd informací, takže to situaci řádně komplikuje. Dokonce ani ve Star Trek vesmíru nejsou zdroje neomezený, takže i replikátor na papko by vás evidentně mohl poslat do háje s papírkem na zádech zhubni, vepříku. Bohužel karta s omezenými zdroji je vytáhnuta jen párkrát. Pak je tu samozřejmě slušná deprese, že posádka je na hony a světelný roky vzdálená od svý rodný hroudy zovoucí se Země. A cesta domů bude trvat… hodně dlouho.

Opět si pozvdechnu, tohle téma je na pořadu dne častěji než zdroje, ale přesto tý deprese tam není až tolik, aby mě to bavilo (okej, to zní jako paradox, ale holt to tak mám). Samozřejmě hlavní mise Voyageru je dostat se domů a jelikož má seriál 7 sezón, tak se jim to zákonitě moc nedaří.

Krom toho tady taky máme snůšku epizod v klasickým Star Trek stylu. Ač se děj odehrává ve zbrusu novým prostředí, tak se tu potkáme s tunou starejch známejch jako třeba Borgové, Ferengi či Klingoni. Borgové rozhodně potěšili, protože je s nima vždycky sranda. A taky nám přinesou nejlepší postavu seriálu Seven of Nine.

Pokud se jedná o sci-fi epizody, tak si nemůžu stěžovat. Je to slušná jízda. Je tu hafo oblíbenejch propriet, který jste viděli milionkrát, jako cestování časem, militaristický bum bum, záhadný artefakty či červí díry.

Tuvok: You’re in love with a computer subroutine?

Přesto je tu pár epizod, který vám vyrazej dech. A to bez varování. A označil bych je minimálně jako geniální. Takže i když jde o dost velkou investici v čase, tak to můžete brát jako hru o hledání super epizod v kupce neutronovýho sena.

Samozřejmě při kácení lesa občas si nějaká tříska udělá výlet vzduchem, takže je víc epizod ze škatulky kurnik, co to je. Vždycky mě u sci-fi seriálů nakrkne, když místo hraní si s naší fantazií a zkoumání neznámýho či nemožnýho… se použije nějakej stupidní trik a natočí se něco z naší současnosti či ještě líp z daleký minulosti. Oblíbeným trikem jak toho dosáhnout je nějaká ta cestovačka časem přes červí díru či vesmírná anomálie odkopnuvší vás do paralelního vesmíru. Takže pak si můžete místo letu kosmickou lodí ve vesmíru užívat jízdu třeba… na koních.

V tomhle seriálu zvolili trik s holografickou místností. Ignorujme fakt, co by si za simulace většina posádky pustila ve svým volným čase, aby si zarelaxovali. Máme zde sci-fi seriál a ne porno film, ale kurnik šopa, proč je tolik dílů věnovaný historickejm simulacím? Naprostej vrchol je bambilion dílů věnovanej fiktivnímu městečku Fair Haven. A jelikož si je pouští hlavně naše kapitánka, tak hádejte, kdo mi začal jít totálně na nervy? Když k tomu přidám její naprostou aroganci, že má pravdu naprosto ve všem, tak sem byl nakonec rád, že už seriál skončil, protože to bylo tak akorát už.

Vůbec to byl takovej pocit z většiny postav. Po kapkách, po kapkách a nakonec byste je všechny hodili na malej dvorek a do ruky si vzali bič. Velkej. Ono to fakt trošku začíná připomínat nechvalný události z historie lidstva. Prostě něco ve stylu - hele Delta kvadrant, tady jsme ještě nebyli. No tak jim pojďme vysvětlit jak se maj chovat… neřádi. Podle našich pravidel.

Seven of Nine: Fun will now commence.

Prostě jeden ze Star Trek seriálů. Není to špatný, dost ve stylu, kterej byste čekali. Mimozemský rasu z vás udělá oranžová barva vlasů či bradavice mezi očima. Jo, Star Trek měl vždycky extravagantní design alienů. Je tu tuna klasický terminologie a samozřejmě direktiv o tom jak si správně utřít zadek či uvařit polívku z replikátoru.

Vzhledem k tomu, že se děj odehrává v jiným kvadrantu, tak tu není až tolik referencí, ale pár se jich najde. Pár odkazů na události z jinejch seriálů či filmů občas vykouknou na světlo. Dost sem toho viděl, ale třeba postava Q byla pro mě naprostá záhada. Pro někoho toho může bejt víc, ale i tak se dá pravděpodobně k Voyageru přistupovat s přimhouřením oček jako k samostatnýmu seriálu. Zkuste… na vlastní nebezpečí.