Mob Psycho 100

Mob Psycho Hyaku

Mob Psycho One Hundred

モブサイコ100

2016

8/10

Bones

Anime Action Slice of Life Comedy Supernatural

27.05.2017

S prvky nadpřirozena se občas každej člověk potká. Třeba v mý oblíbený restauraci kuchař s přehledem udělá jakoukoliv polívku, ale totálně nezvládá základní a jednoduchou polívčičku zovoucí se hovězí vývar. A pokud si ho na zkoušku párkrát do roka dám, tak se nestačím divit, jak to kurnik zase pokakal. V seriálu Mob Psycho 100 se setkáme s paranormálními jevy na trošku vyšší úrovni. Rejpavější z nás by možná dokonce řekli, že půjde o level 100.


Seriál sleduje každodenní život školáka Kageyama Shigeo, kterej má přezdívku Mob. Už na první pohled vám docvakne, že to není žádná hvězda večírků. Účes fešně střiženej dle kastrolu, nepřítomnej pohled a kuňkavej hlásek konipásek. Již od mala byl schopnej tu a tam ohnout lžičku nebo blbnout s telekinezí a přesouvat či nechat levitovat předměty.

Pokud čekáte, že seriál bude o tom, že Mob se nakonec opravdu skočí nechat ostříhat, stane se nejoblíbenějším týpkem na škole a pipiny se mu budou kutálet bez kalhotek ke školní aktovce, tak vás zklamu. To co z něj dělá ústřední postavu seriálu jsou ve finále jeho schopnosti. Protože je jeden z nejsilnějších esperů (označení psychicky nadaných lidiček v seriálu). Takže vám nejen bez mrknutí oka zohejbe stříbrnej příbor po babičce, ale kdyby chtěl, tak vám podobný taškařice udělá i s vašema nebohejma vnitřnostma.

Shigeo Kageyama: I don’t really get it.

Jednoduše řečeno… Mob nerad používá svoje schopnosti. Jedním z důvodů je, že se rozhodně nesetkal doma s potleskem, pokud mu nějaká ta psychická vychytávka ulítla, ale hlavně se bojí případnejch následků. Takže má každodenní intenzivní dilema zda se daj jeho schopnosti vůbec použít k užitku či dobru ostatních. Pokud už nějaký psychický techtle mechtle rozjede, tak je nám jejich úroveň prezentovaná na stupnici a jak seriál postupuje, tak samozřejmě se zvědavostí čekáme, až se dostanem k magický hranici 100. Pokud se tak vůbec stane.

V tomhle okamžiku nám do děje vstupuje velmi důležitá postava seriálu - Arakata Reigen, kterej vypadá jako klasickej šarlatán a podomní prodejce bambusovejch ponožek. Sám nemá žádný psychický schopnosti, ale o to líp umí kličkovat v uličkách businessu za pomoci vytříbenejch psychologickej triků. Dá se říct, že jeho sociální inženýrství je na úrovni 100 jako defaultní hodnota. Prostě klasickej podvodníček, co koulí očima v ranních hodinách na TV, a za bakšiš poslanej na jeho účet, vám předpoví do měsíce manželku - naftařskou magnátku, co si musí nechat dělat podprsenky na míru, protože všude maj moc malý velikosti.

Ze začátku má seriál epizodní podobu, kdy Reigen většinou získá nějakou zakázku např. z kategorie exorcismu, kdy má poslat nějakýho zlýho ducha do hajan. K tomu šikovně využije (nebo zneužije?) schopností Moba. Za odvedenou práci mu zaplatí pár drobáků a pokud Mob protestuje (velmi neasertivně), tak ho lehce uchlácholí sladkejma řečičkama. Zajímavá věc je ta, že sladký řečičky nejsou úplně tak hloupý, takže ho začne Mob postupně brát spíš jako svýho mentora.

Dimple: Well, if you cannot go to paradise when you die, you can always stay with me.

Reigen vám nemusí úplně sednout, ale vzhledem k mega šedi charakteru Moba je to pro mě nejzajímavější postava celýho seriálu. A nutno podotknout, že v posledních epizodách, si u každýho získa dost bobříků popularity. Pokud už si dělám virtuální hitparádu, tak na druhý místo bych dal malýho zelenýho ducha, kterej nám tu straší pod přezdívkou Dimple. Ten velmi pěkně a zároveň suše hláškuje a realisticky zhodnotí každej průser, do kterýho se naše partička dostane.

Každopádně seriál není až tak o psychologickým vývoji postav. Mob má samozřejmě svoje monology, jak je ve všem prďola (krom psychickej věcí), ale to není pro nás žádná novinka. Je prostě marnej a žádná naděje na zlepšení opravdu neexistuje. Proto se seriál spíš soustředí na bojůvky s ostatníma esperama. Cca v půlce seriálu zamáváme šátečkem epizodním duchům a vydáme se na cestu k poodhalení existence mystický organizace Claw. Ta se za pomoci ostrejch drápků (zde si zatleskám sám sobě za slovní hříčku) nesnaží o nic menšího než ovládnutí světa pod heslem “lidi out, espeři in”. Trošku neoriginální a xenofobní cíl, ale podobně přemejšlej všichni klasický záporáci.

Teruki Hanazawa: Doing this by myself is really too harsh… I wish I had the power to send an entire school building flying…

Paranormální bojůvky jsou každopádně nejsilnější stránkou seriálu. Na jednu stranu je to tím, že nás čeká docela slušnej zástup prapodivnejch esperů, kde hodně z nich má naprosto unikátní a dobře vymyšlený a originální schopnosti (a některý i neskutečný účesy - Teruki Hanazawa… koukám na tebe a musím se hihňat). Druhým důvodem je styl animace. Je asi na místě zmínit, že manga předlohu má na svědomí maník, vystupující pod přezdívkou ONE. Ač je evidentně schopen napsat hodně zajímavý příběhy (napsal např. i One-Punch Man), tak jeho grafickej styl není moc ehm… uhlazenej. Osobně nemám nic proti věcem, co jsou nakreslený s roztřesenou, špinavou, rozbitou linkou, ale prostě musí to mít solidní základ, musím za tím cítit vykreslenou ruku a to prostě v tomhle případě necejtím.

Studio Bones se ovšem zhostilo úkolu na jedničku. Převzalo originální kresbu, ale trošku nám to animátoři vyčistili. Občas vás to trošku tu a tam zatahá za voči, ale jen si počkejte na nějakou akční scénu. Tam ten praso styl naprosto vynikne - obrazy jsou na fantasmagorický úrovni F. A na F se dostanete, když sežerete Karkulce košík mexickejch houbiček. Prostě si budete vesele plavat ve velmi podobnejch vizuálech.

A speciálně za situace, kdy většina bojůvek probíhá v paranormální oblasti, takže jsou v podstatě abstraktní, tak je udělat v tomhle stylu byla parádní volba. I Salvador Dalí by obdivně hvízdnul. Obecně se moc v akčních scénách nevyžívám, ale tady jsou nejsilnější a nejzábavnějším aspektem seriálu.

Sho Suzuki: As long as it’s a work of psychic power, I can think of something.

Jak seriál zhodnotíme? Mno… seriál byl velmi slušně vyhajpovanej, ale osobně to není taková bomba jak mnozí prohlašovali. Příběh neplyne tak hladce, jak by se mi líbilo. Hodně postav včetně hlavní hromádky neštěstí (tím myslím Moba) nejsou typu, že by vás nějak zvlášť zaujali nebo byste se s nimi ztotožnili. Animace jsou fantasmagorický orgie (ale pokud jste zarytým nepřátelem barviček, tak se vám líbít nebudou) a ve statickejch scénách to občas nevypadá úplně tip top.

Zamíchejte si kafčo ohnutou lžičkou a zkuste pár epizod na zkoušku a uvidíte. Já jsem viděl a byl jsem spokojenej.


PS: Druhá sezóna byla oznámená. Takže se můžete brzo těšit na další paranormální dobrodružství.

Poslední revize: 28.10.2018