Misfits

Paranormální seriály jsou velmi oblíbeným artiklem, takže máme v podstatě k dispozici nekonečnou nabídku. I z tohodle důvodu jsem rád, že jsem si vybral seriál, co se liší v několika aspektech od zbytku smečky. V první řadě je to samozřejmě fakt, že seriál k nám přihopsal z UK a to s sebou přináší automaticky pár plusů a mínusů a v druhý řadě musím Misfits poplácat spokojeně po kudrnatý hlavičce - jedná se totiž o dost originální přístup k tématice superhrdinů, který na to hoděj bobíka a radši žijou život na okraji společnosti.

Příběh nám otevírá hodně špatný počasí, konkrétně bouře, co změní život naší hlavní pětici. Nejenže každej z nich provedl v minulosti nějakou pakárnu a teď jsou nucený docházet do centra, kde si musej odkroutit svoje dny v režimu veřejně prospěšnejch prací. Ale život se jim zkomplikoval ještě víc, když výše zmíněná bouřka dá každýmu do vínku nějakou superschopnost.

Pokud čekáte, že v ten moment se všichni oháknou do elasťáků, natáhnou přes ně slipy a začnou páchat dobro pod připrdlejma přezdívkama, tak se musíte vrátit nohama na zem. Naše pětice prostě dál znudeně uklízí odpadky a natírá šedý zdi novou pěknou moderní šedou… a to ve svejch dobře padnoucích oranžovejch oblečkách.

Nathan Young: There’s only one thing young ladies should be inserting in themselves… and that’s knowledge.

I samotný supershopnosti nejedou úplně v zajetejch koleích. Neviditelnost ještě můžeme směle označit za starou dobrou klasiku, ale například Alisha vyfasovala opravdu specialitku a její sexuální život šel dost do kopru. Při jakýmkoliv dotyku s ní se nešťastník promění v extrémně nadrženýho jedince, což je přeci jenom lehká komplikace.

Když už zmiňuju Alishu, tak u filmový tvorby s nálepkou made in USA mám vždycky pocit, že ta realita je taková načančaná a speciálně kousky, kde pobíhaj teenageři (a který tam častou hrajou herci, co jim je 20+ či 30+), působěj extrémně nerealisticky. Tady je to taková ta drsná, nepřikrášlená realita a je fakt zábavný sledovat interakce jednotlivejch postav. A že se teda povedly! Jednou z nejzábavnějších postaviček je rozhodně Nathan, což je hajzlík až na kost, ale paradoxně si ho zamilujete.

Dalším ohromným plusem je pak kreativní použití superhrdinskejch schopností v příběhu. Tak nějak jsem automaticky předpokládal, že půjde hlavně o komedii, ale musím vypíchnout fakt, že dramatická složka seriálu je velmi slušná. V podstatě tady máme všechno… romantiku a tedy zákonitě i sex, komediální skeče či v podstatě pravý nefalšovaný horrorový sekvence. A speciální schopnosti nesloužej jen jako nějaký lehký spestření náplně seriálu, ale většina zápletek je na nich postavená a musím říct, že mě až občas překvapilo, jak se scénaristé zhostili danýho úkolu. Hodně epizod si zaslouží potlesk i u hardcore sci-fi fanoušků, protože občas jde i o slušně strukturovaný a komplexní mini příběhy. Komplexita se nám tak nějak automaticky zvedá i tím, že bouřka vylepšila i řadu dalších panáčku a paniček. A už na příkladu Alishi víme, že občas se nejedná jen výhru, ale občas máte život opravdu hluboku v hnědejch odstínech díky smolný superschopnosti.

Nathan Young: We’re a bunch of young offenders and not one of us knows how to steal a car? That is pathetic.

Samozřejmě ne všechno je na seriálu růžový jak miniaturní slon, co spad do škopku s jahodama. Nálepka sci-fi většinou znamená nutnost speciálních efektů a zde je často znát, že budgety neamerický produkce nejsou až tak nafouknutý. Pořád mi to přišlo dost v pohodě, ale člověk měl často pocit, že autoři zvolili jednodušší cestu v seriálu, která prostě vyšla levnějc na výrobu.

Speciální schopnosti a to hlavně výše zmínění přetáčení času taky zvyšujou nároky na konzistentní scénář a je pravdou, že zvlášť cestování časem je často Achillovou patou. A nejinak je tomu i tady, prostě nějaký ty díry a nesmysly se nám tu občas objevěj. Taktéž seriál občas docela zpomalí a při tom je vám to celý, velký a překvapivý vyústění epizody jasný hned od začátku.

Nathan Young: Didn’t you say you wanted to piss on her tits? Best you keep that kinda thing between you and your internet service provider.

K nevýhodám seriálu i patří neexistence nějakýho cíle či nosnýho motivu. A mohlo by jít i o kravinku. Dobrým příkladem je například první sezóna, kdy nikdo netuší (a ani vy, i když sám jsem měl X zajímavejch teorií) jakou speciální schopnost má Nathan. Postupem času máme sice nějaký zápletky, co se nám roztáhnou přes X epizod, ale většinou nejsou nejen nijak zvlášť zajímavý. A trošku se vlečou.

Ale pro mě největším mínusem tohodle seriálu je fakt, že se nám točí hlavní obsazení seriálu jak na kolotoči. Je to škoda, protože z původní party v dalších sezónách vždycky někdo vypadne. No a pak samozřejmě přijde i historickej okamžik, kdy přijdeme i o posledního z originální partičky. Bohužel náhrady většinou kvalitativně nedosahujou levelu svejch předchůdců. Je to markantnější i proto, že se autoři snažej nahradit původní postavy velmi podobně laděnejma novejma verzema.

Bohužel na základě toho jsem měl i pocit, že kvalita seriálu šla s každou další sezónou lehce dolů. Důvodem je i to, že ono ve výsledku tenhle seriál je hlavně o jednotlivejch postavách a zápletky hrajou až druhý housličky. Nový postavy jsou občas docela nudný. Některý jsou vyloženě iritující a pokud praktikujete po večerech voodoo rituály, tak se vsadím, že u vaší TV bude na konci seriálu ležet pár hadrovejch panáčků a paniček se zabodanejma špendlíkama.

Nathan Young: It’s just so hard when you’re so cute and I’m so horny and there’s only a few thin layers of cotton separating our genitals

Pokud se vám občas lehce přejídá americká produkce a chcete zažít něco z jinýho soudku, případně si procvičit britský nadávky, zažít seriál, co je drsnej, správně divnej a při tom všem nešetří černým humorem, tak Misfits doporučuju všemi 9… přetáčím zpět o pár sekund… všemi 10.