Magical Circle Guru Guru

Tahle séria se zrodila jak bájnej fénix z RPG ohně s damage +5. Ve skutečnosti se jedná o jakejsi remake postaršího seriálu z devadesátek. Nejvtipnější fakt je, že původní rozsah 45 respektive 38 dílů byl zkomprimovanej do 24. V podobnejch situacích předpokládáte, že původně řidší obsah bude nahuštěn s minimem výplňovek a bude nám to prostě parádně odsejpat. Bohužel po shlédnutí mám pocit, že pokud se v budoucnu bude konat další remake, tak bych to cílil nově na 12 epizod.

Příběh je generickej jak jen může bejt, i typickej oběd ve školní jídelně je proti tomu kulinářská exhibice. Blonďatej klučina Nike je poslanej do světa s cílem nakopání zadku démonickýmu králi Giri, kterej se po pár stovkách let chrupkání rozhod, že si podrobí svět. Nike vyrazí lehce nedobrovolně splnit (či se pokusit splnit quest) a vše by bylo vcelku na pikaču, kdyby se k němu nepřipojila holčička Kukuri. Milej démonickej král byl uvězněn za použití magie kmene Guru a roztomilá Kukuri je jejich poslední členkou, takže je rozhodně silnou posilou našeho dua.

Příběh není žádný originální dílko, ale vzhledem k tomu, že tu máme komediální seriál, kterej si utahuje o 106 z klasickej elementů RPG her, tak je nad slunce jasný, že to byl tak trochu i účel. A nutno podotknout, že speciálně ze začátek seriálu je hodně silnej v kramflecích. Koncentrace vtípků je naprosto úžasná a budete svědky jednoho z nejlepšího utahování z retro RPG gamesek. Prvky jako nerealistickej systém inventáře, levelování postaviček a pak samozřejmě hlavně všechny ty potvůrky a monstra, který maj neskutečně přiblblý a klišé hlášky. Uvidíte i triky a la omezení pohybu, kdy monstrum má limitovanej radius, kde se může pohybovat a dál nemůže a nechá se vesele mlátit do hlavy apod. Z hlediska parodie RPG žánru seriál opravdu exceluje.

Kukuri: Casting magic while naked… What’s happened to my life?

Problém je ovšem s tempem seriálu. Pokud je to na začátku slušně rozjetá jízda, tak rychle (a bohužel až moc rychle) si všimnete, že seriál má tunu problémů. Z lineárního průběhu, kterej není třeba extra kreativní, ale v tomhle seriálu prostě fungoval, se stane občas trošku zmatek a bordýlek. Některý deus ex machina momenty zprvu působěj docela vtipně, ale postupně spíš přípomínaj těžkou impotenci autorů. Ono ze zadku můžete vytahovat překvápka jen po určitou dobu než budete muset k doktorovi, že?

Ale samozřejmě trošku zmatenej a bláznivej příběh není v tomhle případě na škodu, větší problém nastává s repetitivností. A nejhorším příkladem je dědula Udberg Eldol, kterej nosí výhradně pidi sukýnku z listí, aby dal na odiv světu svoje chlupatý nohy. A aby to bylo ještě lepší, tak se snaží šířit a zároveň najít následníka pro tzv. Kita-Kita taneček. Když vám poprvý zatancuje na obrazovce a všichni v okolí hoděj pomyslnou šavli, tak se zasmějete. Když si vystřihne v dalším díle cameo, tak si řeknete, že to je docela fajn gag vytáhnout takhle extrémně otravnou postavičku ještě jednou. Mno až napočítáte dvojcifernej počet tanečků a vytáhnete hlavu z kýblu, tak mi prosím dejte vědět, zda je tohle normální.

Ale princip nekonečnýho opakování vtípků a gagů se netýká jen našeho strašidelnýho baleťáka. Seriál to v tomhle směru trošilinku přehání v podstatě všude. Jelikož je evidentně hlavní důraz kladenej na komediální prvky, tak je to škoda. Když se občas nepovede nějakej vtípek, tak se nic neděje, mávnete rukou a jde se dál. Pokud se nepovedenej vtípek stále dokola opakuje, tak místo mávání rukama uděláte nějaký to obscénní gesto. Díky tomu jsem se konci u seriálu už dost nudil no.

Jujuku Shunamur: Why am I chasing a demon, while riding a wolf in my underwear?

I když nám tu selhává příběh či se smíchy za břicho tak často nepopadáte, tak seriálu se překvapivě velmi slušně daří v případě postaviček. Nike je klasickej archetyp bojovníka, co zamává svojí blonďatou kšticí a vrhne se na nepřátele. A až pak začne opravdu lehounce přemejšlet. Klasická horká hlava a vzhledem k tomu, že je to klučina, tak to je přesně ta kombinace, co mě vždycky totálně nebaví, ale v tomhle případě to fungovalo. Ani nevím proč. Možná proto, že nekřičí jak protrženej pokaždý, kdy dostane prostor na obrazovce.

Pak je tu Kukuri a to je, vážení, ten pravej klenot seriálu. Samozřejmě, že je roztomilá. Samozřejmě, že je to kouzelnice. A na tuty používá mozek tak o 100% víc než Nike. Ale hlavně má překvapivě silnej osobní vývoj v průběhu seriálu. A navíc přináší do nic moc příběhu zajímavou rovinu, kdy se snaží přijít na kloub záhadný magii zovoucí se Guru. Nebudu moc prozrazovat, ale v podstatě je to mnohem zábavnější a zajímavější část než cíl vlastního questu, kterej nám tu smrdí jak psí lejno celou dobu. Je to klišé, ale jak se říká, že cesta je důležitější než cíl, tak zde to platí na tuty.

Krom toho tu máme i tunu dalších postaviček a opět krom toho dědka se většina povedla. Speciálně bych vypíchnul na nástěnku panáčka, co si říká Reido. Jeden z maníků z nepřátelskýho tábora, co se vrací na scénu pravidelně jak finanční úřad. Nejenže je zabouchlej až po uši do Kukuri, který dal výstižnou přezdívku růžová bomba, ale jeho systém magie je neskutečně náhodnej a tudíž zábavnej. Takže například místo toho, aby vás sesmahla ohnivá koule, tak dostanete škytavku. Zábavný momenty tu určitě jsou, to se zas nebojte.

Kebethbes: It’s magic that causes a sexy performance.

Na druhou stranu seriál trošku podivně používá fan service ve větší míře než nulový. Vzhledem k obsazení a náplni seriálu mě to docela překvapilo. Speciálně když jako bonus omrknete i grafický zpracování z přilehlejch screenshotů. A v případě vtípků na téma spodního prádla Kukuru mi to přišlo trošku jako demence. Podobnej pocit mám vždycky, když mě přijde podobnej aspekt násilně přilepenej do seriálu. Naštěstí alespoň podobný scénky nejsou v seriálu moc častý.

Když už jsem naťuknul grafický zpracování, tak to je v mejch očí super. Nejenže je originální, ale snaží se tu líp a tu hůř emulovat estetiku starejch 8 bitovejch mašinek. Máte tu klasický dialogový bubliny a pixelatý retro fonty. K tomu pár vtipnejch zvukovejch efektů, u kterejch pamětníci možná zamáčknou slzu… v uchu.

Nike: The top of this candlestick looks like a turd.

Docela zábavnej seriál, pokud jste někdy hráli retro RPG gamesky, tak v podstatě povinnost minimálně na nezávaznou zkoušku. Osobně jsem se velmi slušně bavil na začátku, ale postupem času bohužel začala panovat lehká nuda. Opakování vtípků do zblbnutí. Divná kombinace lineárního příběhu, kterej je zároveň chvilkama mega zmatenej. Tuna gagů a vtípků, který se totálně minuli účinkem, protože mi přišli hloupoučký. Diskutabilní sexuální vtípky. Ale to sem já. Většina lidiček hodnotí tohle dílko pozitivněji než slavný brmlající já.