Knights of Sidonia

Vždycky mě překvapí, že ač nejsem nějak zvlášť zarytej fanoušek mecha záležitostí, tak těch zářezů na titanový tyči má už povícero. Sidonia je jedním z nich. Příběh lehounce uhejbá od zaběhnutejch kolejí a papírově zní velmi fajn, ale exekuce má pár mínusek, co nám zkazej vzrušující let vesmírem.

Příběh mě trošku připomíná Battlestar Galactica. Mimozemská rasa Gauna zničí naší milovanou modrou kuličku, který říkáme Země. Naštěství lidstvu se povede před hrozivou katastrofou vyslat kolonizační lodě s cílem najít novou kuličku (ideálně samozřejmě opět v odstínu modrý) a zkusit postavit civilizaci zpět na nohy.

První věc, co vás zaujme, je design naší kolozační lodi, která se samozřejmě zove Sidonia. Zapomeňte na klasický potemnělý koridory kosmickej lodí ze scifáren, kde se z klaustrofoba po krátkým pobytu stane zároveň i alkoholik. Pěkně v japonským štýlu zde máme v podstatě kosmický město s povedenou architekturou. Vše by mohlo připomínat pohodovej výlet, kdy lidstvo jen vymění adresu, ale trabl je v tom, že Gauna si nedá pokoj a ustavičně napadá i ty zbytky pozemšťanů, co se jim povedl zdrhnout.

Lala Hiyama: What’s the matter? Never seen a bear before?

Nagate Tanikaze je náš hlavní hrdina, co se snaží udržet populaci na konstatním počtu. Geneticky je to čistokrevnej človíček, kterej dětství prožil v útrobách Sidonie. To znamená, že vyrůstal v dolních patrech, kde je infrastruktura lodě - stroje na tohle či tamto. Jelikož tahle hra na schovávanou nepřináší šťavnatý plody v oblasti sociální interakce a nuda hrála prim, tak se jeho nejzábavnější “hračkou” stal trenažér jednoho typu mecha stíhačky.

Jak se říká - tak dlouho se chodí pro rejži, až se kukuřice vysype, tak je milej Nagate jednou chycenej při krádeži balíčku rejže a nedobrovolně se zařadí jako řádnej občan do společnosti. Z čehož je slušně vykulenej samozřejmě - protože jako normální človík potřebuje baštit, ostatní už se posunuli trošku evolučně jinam a tak si tu a tam něco zobnou, ale hlavní prim hraje fotosyntéza. Taktéž sexuální život je trošku komplikovanější, protože je tu takzvaný “třetí pohlaví”, který si na férovku zvolí svoje vlastní pohlaví dle potřeby partnera či partnerky, či se na to vykvajznou a asexuálně se naklonujou (masturbace level 9000).

Tsumugi: Wow! So many people!

Jelikož Gauna je docela aktivní, tak další vývoj příběhu je docela předvídatelnej. Nagate se díky hodinám na trenažéru stane esem elitní letky, která brání mateřskou loď před útokama Gauna obludek. Bitky v mecha žánru si klasicky berou velkej krajíc ze stopáže epizod a výjimkou není ani Sidonie. Takže pokud máte rádi akční scény, kde se na jedný straně seřazujou mecha letky do bambiliónu různejch formací a na druhý Gaunu, jež připomínaj chapadlovitý zrůdičky, tak si připravte slušnej kornout s popcornem. O lejzrový paprsky a exploze nebude nouze.

Mně osobně víc bavilo vše krom vesmírnýho bum bum bum. Ať už bo bylo prozkoumávání města, trošku tý nezbytný politiky, špetka romantiky, apod. Ze scifi hlediska je to samozřejmě zajímavá podívaná - technologie, robotika, klonování, do toho mimozemšťani, kosmický lodě, robotika… Bohužel tenhle seriál má velmi kvalitní základy, ale exekuce se nám nepovadla úplně na binární jedničku s nulou.

Tsumugi: I understand now. It is my duty to choke the life out of you.

3D animace jsou v anime žánru vždycky kontroverzní. Ač osobně určitě preferuju klasickou animaci, tak mě to zas nijak zvlášť nevadí. 3D je velmi kvalitní a ruku na mechanický srdce, speciálně akční scény by bylo slušně rožhavený peklo animovat klasicky. Takže technický zpracování je na velmi slušný úrovni, ona i úvodní znělka vám bude dlouho zvonit v boltcích, zní to jak nějaká ruská budovatelská písnička v moderním hávu. (A ne, není to song od Muse)

Největší trabl s tímhle seriálem je, že má všechny fajnový propriety, ale příběh sledujeme očima postav, který jsou tak placatý, že by přehopsali žabkama i Bajkal. Prostě totálně nemastný a neslaný. Jediná výhoda Nagata je, že ho alespoň poznáte. Ale charakter i grafickej design ostatních postav je šitej stejnou nudnou jehlou. Yuhata? Hodná a chytrá a líbí se jí Nagato. Hoshijiro? Taky tak. Izana? Taky tak.

Nejhorší je, že se bez mučeníčka přiznám, že přišly zmatený chvilky, kdy se mi postavy pletly dohromady. Jediná jistota byl Nagato, hlavní záporák Kunato, kapitánka Kobayashi (poznávací znamení je, že nosí masku), “medvědice” Lala (jo, tu taky nepřehlídnete) a hybridka (ta mě bavila).

Další kaňkou je vlastní příběh. Je nahozeno v průběho dost nápadů a zajímavostí, ale autoři vaše otázky nikdy nezodpověděj. Ne že bych vždycky potřeboval pomocnou ručičku, ale i hlavní dějová linka vlastně nevede nikam zvlášť.

A celá ta situace s Gauna zlobivákama? Chápu, že budete slušně nakrknutý pokud vám někdo rozšlape planetu jako hrad z písku, ale naprosto nulová snaha o jakoukoliv komunikaci je fakt divná. Mlaťme je po hlavách, diplomacie je pro šašky!

Kobayashi: Yes, LEM-VII is the planet selected for colonization.

Sidonia má velmi zajímavou atmošku, takový ta scifi honička o přežití, kdy si hopsnete na gauč, dáte drink, ale pořád vám vzadu v hlavě hryže gauna červík, že přiletěj emzáci a vše rozšrotujou na atomy. Pokud milujete 3D bitky, postavičky berete jen jako takovou nutnost a pozornost jim stejně nevěnujete, tak hopsněte do kosmický lodi a vydejte se na cestou prošpikovanou laserama.