Kill la Kill

KLK

Dressed to Kill

キルラキル

2013 - 2014

8/10

Anime Action Comedy Super Power School

12.11.2017

Kill la Kill je zajímavej kousek, někým vychvalovanej, někým zatracovanejm. A pokud byste se rádi stali fanoušky a fanynkama tohodle seriálu a nepřidali se k zástupu brumlajících nespokojenců, tak klíčem k úspěchu je, že přistoupíte na hru, kterou s nám tady studio TRIGGER hraje.


Nebudu si hrát na fikanýho ninju a před světem schovávat tajemství, že KLK na první pohled vypadá jako koncentrovaný klišé. Takže bez dostatečný trpělivosti můžete po pár epizodách odpadnout a nikdy se k seriálu už nevrátit. Pokud vydržíte dýl, tak pochopíte, že všechny ty klišé věcičky jsou postupem času totálně postavenýho na hlavu či naopak dotažený do absurdních pozic. S trochou nadsázky můžeme i říct, že se jedná o první seriál, kterej postavil k fan service jako k základnímu stavebnímu kamenu celýho příběhu.

Vlastní příběh je klasická variace na téma pomsta vykonaná se zbraní v ruce. V případě Matoi Ryuuko jsou tou zbraní nůžky (nadměrnej model určenej pro přerostlý barbary) a pomsta spočívá klasicky v poslání vraha svýho taťky na onen svět. A hlavní podezřelá se nám schovává na Honnouji Academy a dokonce tam předsedá studentský radě. Jmenuje se Kiryin Satsuki a ke svý drtící něžný ručce má k dispozici ještě elitní čtyřku bucharů a bucharek. Slovíčko elitní zde není jen pro srandu zajícům, protože partička je to nebezpečná taky díky uniformám, který si na škole šijou. A pokud vám to stále nedochází, jak tady svět funguje, tak se vám šišky zatočej postupně ještě víc.

Nonon Jakuzure: Prepare to be pummeled cheerfully, jauntily, and utterly one-sidedly.

Pokud bych měl celý fungování světa k něčemu přirovnat, tak osobně mi to nejvíc připomínalo hru na válku malýho klučiny, co si hraje s vojáčkama a hlavní záporák má sídlo třebas na gauči a než ho máti zavolá k obědu, tak figurky permanentně bojujou všema prostředkama, aby se pak vítězná dostala na gaučovej trůn. Takže pokud čekáte, že škola tady funguje jako v realným světě či jako v klasickejch seriálech ze školního prostředí, tak zde spíš připomíná deathmatch.

Akce je hutná a probíhá skoro konstantně. Bitky jsou epický a bláznivý. Takže pokud rádi sledujete akčnější seriály, tak zde vetšina epizod probíhá stylem jako finální bitky s bossem z jinejch seriálů. Boří zde i zažitý schémata. Takže Matoi nevyzve Kyryin na férovku, až co si prokrestí cestu zástupama protivníků - od rachetickýho vrátnýho až po elitní čtyřku. Hned v prvním dílu se holky rozparáděj v boji na život a na smrt.

Satsuki Kiryuuin: Fear is freedom! Subjugation is liberation!

Matoi tak rychle zjistí, že tak jednoduchý to s tou pomstou nebude, protože Kyryin je slušně tvrdej oříšek. Svoje šance rapidně zlepší, co najde zajímavýho “panáčka”, co se zove Senketsu. A to je obleček šitej dle anime módy, tedy námořnická uniforma, který by se jeptiška nedotkla ani tyčí na dráždění opic. Senketsu vám nabídne super deal - za krev poskytuje jeho nositelce nadpřirozený bojový schopnosti. A samozřejmě šatičky uměj mluvit, takže je možný poladit strategii i během probíhající bitky.

Ale KLK není jen o frenetický akci a to poznáme brzo, protože Matoi se ubytuje v bláznivý rodině Mankanshoku. Jelikož celej svět funguje ve stylu gaučový války, tak v tomhle světě se váš sociální status odvíjí od vašich bojovejch schopností - tedy pokud na škole někoho zmlátíte do uhlédný magi kostičky, tak jdete nahoru. Rodinka v tomhle nevyniká, takže žije v podstate na okraji společnosti.

Taťka je nelegální doktor, synátor podvodník, máti evidentně výtečná kuchařka, pes bláznivej a poslední Mako neskutečně ztřeštěná a naspeedovaná holka, která si vytvoří slušný emocionální pouto s Matoi. Celá rodinka přináší slušnou porci humoru - je to takovej ten starej dobrej styl animáků, takže snůška vizuálních gagů a slapstick humoru.

Vůbec seriál má tunu zajímavejch charakterů, skoro každej má nějakou roztomilou uchylku nebo je minimálně lehce připrdlej. Matoi je super. Ač je teenagerka, tak je to jedna z nejsilnějších hlavních ženskejch postav, kterou jsem v anime viděl. Jde za svým cílem jak rozjetá mašina, je to sympaťanda a ač často se chová jak horká hlava, tak v bitkách vymejšlí zajímavý taktiky a často protivníka přelstí. Jo a taky se roztomile stydí, pokud se ohákne do Senketsu oblečku. Samozřejmě to zas maj autoři fikaně promyšlený. Protože nejde jen o doping krví, ale pro chod na 100% Senketsu potřebuje, aby nositelka odhodila veškerej stud a byla pyšná na svojí nahotu.

Mako si zamilujete, ale i záporáci (zde hlavně záporačky) jsou většinou přepálený až do parodie, že je budete mít taky rádi. A když už si myslíte, že vás nic nepřekvapí, tak na scénu dorazí odbojová organizace Nudistická pláž (fakt). Nemusíte hádat dvakrát co maj za geniální plán.

Ryuuko Matoi: If you don’t try to win with everything you have, it’ll come to back to bite you.

Technicky zpracování je na špičkový úrovni. Máme tady nejen vyjímečně povedenej soundtrack, ale samozřejmě i proslulou (možná lehce bláznivou) animaci studia TRIGGER. Všechny bitky jsou tím pádem dostatečně epický, epileptický a ztřeštěný. To neznamená, že občas nám to nezklouzne do takový tý statičtější polohy trošku a la ve Space Patrol Luluco.

Příběh sice dává ve finále smysl, ale máte z toho pocit, že je podepřenej berličkama a je hodně přímočarej. Občas k vám přiletí malá bombička, ale jinak se moc překvapení nekoná a lineární průběh příběhu odhadnete lehce dopředu.

Mako Mankanshoku: Up until now, the only friends I had were in my head. But then I met Ryuuko and I made a real one!

Tenhle seriál si hrdě nese na zadečku nálepku kultovní a vzhledem ke krátký sukýnce se za nálepku evidentně vůbec nestydí. Přesto to s ním není až tak jednoduchý. Furt tak přemítáte, zda to chtěj autoři brát jako čistou satiru nebo i vážně. Příběh je dost jednoduchej, někomu může vadit bláznivá atmosféra a někomu zas koncentrace fan service (i když ruku na kalhotky se srdíčkem… většina je až sebeparodická, že to snad nikdo jako prasárničky ani brát nemůže). Ani grafický zpracování nemusí každýmu sednout. Já jsem se slušně bavil a to jsem při sledování nebyl ani nahatej. Ale u TRIGGER kousků mám vždycky takovej ten pocit, že se jedná trošku o exhibici a chybí tomu celková dotaženost ve všech aspektech.