Gugure! Kokkuri-san

I přesto, že infantilně podivně připrdlý komedie, jsou fajn koření života. A je pravda, že tenhle seriál do týhle kategorie padne lehce jak ovesný vločky do mlíka. Tak bohužel výsledek není úplná pecka z rodu peckovitejch. Čichám nějaký černý mráčky na obloze…

Seriál se točí kolem holčičky, co se jmenuje Kohina a tak nějak se sama přepnula do režimu, kdy si myslí, že je panenka. Ve svým baráčku bydlí sama a jejím nejoblíbenějším (a pravděpodobně i jediným) koníčkem je baštění instantních nudlí. Kdekoliv a kdykoliv. Je třeba souhlasně přikejvnout, že se trošku chová jako bezduchej automat na žraní nudlí, takže abychom se z toho jako diváci totálně nezbláznili, tak potřebujeme nějakou čerstvou krev.

A pokud zašátráme v kapsách mytologie, tak zde máme hnedle pár adeptů. Kohina tak postupně rozšíří domácnost o 3 duchy. Nejdůležitějším je každopádně samotnej Kokkuri-san, což je liščí duch, kterej se původně nasáčkuje do baráku, aby nebohou Kohinu strašil, ale když vidí, že tam žije sama a myslí si, že je panenka, a k tomu je sociálně mrštná jak hroch na kolečkovejch bruslích, tak se slituje a sám se obsadí do role náhradního taťky.

Shigaraki: People are born alone and die alone. But there isn’t a single person who can keep standing alone forever.

Další duchové zavětřej, že se tady děje něco podezřelýho a tak zde máme ještě dva další přírustky - Inugami, což je psí duch, pohlaví je trošku volatilní, občas si ráno veme trenky a občas kalhotky. Jediná charakteristika zůstává neměnná a to, že je kovanej stalker/stalkerka, ale k duchařský tradici přistupuje systematicky, takže sbírá co nejvíc informací o nebohý Kohině, aby ji mohl/mohla efektivně strašit.

No a posledním panáčkem na holení je pak Shigaraki, kterej má tři šlechetný koníčky - ženy, alkohol a gamblerství. Takže, ano, tenhle duch přináší do seriálu hlavně různý fórky a žertíky a intelektuální debaty u čaje prostě nejsou jeho silnou stránkou. A jelikož je škodolibej až na kost a výběr obětí je dost omezenej, tak to většinou odnese někdo… jako Kokkuri-san. Jo, vztahy mezi duchama jsou trošku komplikovaný a konfliktní. Kohina funguje jako pevnej bod, kterýmu se chtěj ostatní zalíbit, ale vzhledem k tomu, že nudle jsou všechno, tak to nemaj duchové vůbec lehký. Vše samozřejme pak fungujou jako hlavní podhoubí pro fórky v seriálu.

Kokkuri-san: Don’t ask questions without answers and don’t sexually harass me!

Seriál jede v epizodním duchu (pun intended), což přináší výhodu v tom, že celková kvalita seriálu nestojí na vyšperkovanosti hlavního příběhu. Bohužel kvalita jednotlivejch epizod kolísá víc než by se mi zamlouvalo. Většina humoru stojí na různejch vizuálních gazích, ale autoři jsou často tak mega soustředěný na vtípky, že zapomenou, že i epizoda by měla vyprávět alespoň pidi příběh. U hodně epizod máte dojem, že působěj výplňovkově.

Když to zkombinujete s faktem, že hromada vtípků opravdu nenarazí na úrodnou půdu a spíš na zarostlou bažinu, tak se připravte na klasickou zívačku u tývky. Tenhle problém plyne i z faktu, že jednotlivý postavičky, ač notně extravagantní, jsou extrémně jednoduchý a bez dalšího rozměru. Žádná hloubka… jen instantní nudle. Trošku paradox, když zrovna tenhle seriál se nechlubí velkým množstvím postav a i tak máte často dojem, že některý postavy (Kohina či duchové) jsou v daný epizodě navíc a úplně zbytečně.

Máme tu duchy, takže je nad slunce zřejmý, že tu laškujeme i s další mytologií jak tureckej šejk v hárůmu, co si omylem zobnul Viagru. Proto docela zamrzí, že seriál často nejde víc do hloubky. Pár věcí je jen lehounce nahozeno, ale nikdy se nedozvíme nic moc víc. Proč je třeba zrovna Kohina taková trubička. Jaká je její backstory? Zůstaneme bez odpovědi.

Naopak potěšej záležitosti ze šílenějších škatulek. Pokud máte chuť na nějakou tu starou dobrou absurditu, tak si docela užijete. Je tu třeba zástupce mimozemskýho života (a spolužáka Kohiny) v podobě Yamamoto-kuna (tlesk tlesk za klasickej design šediváka - to dokážu ocenit) či dokonce západní popkulturní vtípky v podobě lejzrovejch mečíků ze Star Wars apod.

Kokkuri-san: How stupid of me to expect someone else to have common sense, damn it!

Přes kritiku v předchozích odstavcích musím přiznat, že občas nám tu probleskne hodně silnej paprsek geniality. Je tu hrstka hodně povedenejch epizod. Buď to na nás zahrajou v komediální rovině, která je opravdu rozřechtávající. Anebo naopak jsou tu epizody hrající na mytologickou notu a jsou zajímavý a intelektuálně vás pohladěj svejma IQ pacičkama.

Špatnou zprávou je (aby vás to nakrklo), že na ty povedený epizody narazíte později, takže celej seriál porušuje pravidlo prvních 3 epizod. Tím neříkám, že doporučuju všem pokračovat i po 3 zářezech a s úsměvem na tváři si dát čtvrtou epizodu jakoby se nechumelilo. Pokud budete po pár epizodách stále na vážkách, tak slibuju, že později vás čeká pár fajnovejch momentů.

Kokkuri-san: Here. Eat some cup noodles and calm down.

Technicky je seriál na slušný úrovni. Vše pěkně nakresleno, pohodově rozanimovaný. Závěrečnou znělku si pravděpodobně budete i pobrukovat. Prostě nemám připomínek.

V dalších kategoriích má seriálu bohužel nejen mouchy, ale opravdu i pěkně vypasený masařky. Pokud máte rádi japonskej folklór a nemůžete bez něho žít, tak určitě zkuste. Ostatním doporučuju mrknou jinak. Povedenou alternativou může bejt např. Konohana Kitan.