Anne-Happy

Tak se nám tu zas jednou sešlo pár roztomilejch holek, co budou vyvádět chujovinky. A hlavní polevou, která tomu dá kopanec lehký originality, je tentokrát fakt, že pipky jsou extrémní smolařky. Ano, to by v reálným světě tak úplně nestačilo, aby vám někdo postavil 30 metrovou sochu z vanilkový zmrzliny jako oslavu vaší kreativity. A taky přiznám se, že základní popis k tomuhle seriálů zněl jako totální kravinka. Ale ve finále jde o zábavnost. A bez vytáček… parádně jsem se bavil!

Tennomifune akademie je místo pro nadaný studenty a studentky. Jedinou výjimkou je v očích mnoha třída 1-7 jako stvořená pro odpadlíky. Její specialitou je, že je určena pro největší smolaře a smolařky. A cílem samozřejmě je, aby si osazenstvo i přes házení klacků (kolem nichž jsou ovinutí jedovatý hadi) pod nohy a prostě marnýho zápasu s osudem, našlo svoje štěstíčko ve světě, kterej vypadá, jak kdyby se proti nim spiknul. Jak jsem říkal, myšlenka vypadá extrémně stupidně, ale jako vždy záleží, jakým způsobem ji realizujete.

A v tomhle seriál s hravostí exceluje. Abyste pochopili rozměry špatný smůly, tak se seznamte s našima protagonistkama. Je tu blonďatá An, která má trošku generickou smůlu. Takže na poušti šlápne do kaluže a na Antarktidě dostane úpal. Přesto svůj úděl s dětskou naivitou bere s humorem.

Botan Kumegawa: No matter the circumstances, you should always eat properly. It’s my family’s motto. I may be more of a cow than a human at this point.

Další křehká květinka je Botan, která se zlomí i při lehkým jarním větříku. V realitě to znamená, že i při jednoduchým zakašlání či podání ruky jí hrozej multičetný zlomeniny. Chuděra by opravdu nemohla fungovat jako reklama na slečnu, co je zdravá jako řípa.

Poslední holkou do partičky je Hibari, která zažívá milostný trable. Je to skoro na román s podtitulem tragická láska. Jediným kazem na kráse je, že objekt její vášně je neživýho charakteru a jedná se o ehm… paňáka na dopravním značení. Naprosto chápu, že teď členové klubu Bojovníci proti demenci zavřeli svoje prohlížeče, takže my normální můžeme pokračovat dál. Beru to tak, že to zníšíleně, ale proste mám ve svým srdci rezervovaný místo pro podobný připrdlosti.

An Hanakoizumi: These fried shrimp taste like shrimp!

Pokud se divíte, že seriál opustil prověřenou formulku 4 holek, tak se nebojte. Jsou tu ještě dvě, který se připojej k partičce lehounce nedobrovolně a lehounce později. A je to Ren, která je věčně ospalá a v podstatě je to lesbickej magnet. Já fakt nevím, jak výstižněji ji popsat. Ve seriálu to znamená, že příslušnice stejnýho pohlaví jsou neodvratně přitahovaný k její postavičce. A to i včetně zvířátek.

No a do pětice všeho nejlepšího jsem si nechal Hibiki, která mě bavila převelice. Je zabouchlá do Ren a zároveň totálně postrádá smysl pro orientaci v prostoru. Spolu s Hibari dvě nejlepší holky v seriálu.

Podobný seriály jsou samozřejmě hlavně o jednotlivejch postavách, proto jsem jejich popisu věnoval víc prostoru. Klasicky tu není moc prostoru pro mužský postavičky, ale ono vedlejších postav je tu obecně pomálu - učitelka, rodiče a pár náhodnejch kolemdoucích. Nejblíže k nějakýmu mužskýmu elementu má bláznivej králičí robot Timothy, s kterým je dost prdel. Speciálně když rozjede svůj slavnej rap song.

Kodaira: Then would you rather test your luck with Russian Roulette?

Vlastní průběh seriálu ze začátku sleduje docela jasnou linii, kdy je třída testovaná v podstatě na to, kdo má největší smůlu. A ač to nezní jako nijak zvlášť komplexní zápletka (a taky že není), tak důvod proč to funguje je ten, že se občas dost slušně zasmějete. Až uvidíte prostory pod školou, kde studenti třídy budou testovat svoje štěstí, tak celá te premisa seriálu dovedená ad absurdum vám opravdu nedá prostor pro jinou reakci než smích.

Na druhou stranu to zas není jen a pouze rozkošná demence. Seriál v mejch očích stoupnul díky některejm epizodám, který ukázaly, že nabízí mnohem víc než vtípky a rozkošný školačky. No okej epizoda o malý Hibiki je samozřejmě nejen ultra roztomilá, ale dokonce útočí i na vaše emoce. Naopak tu máme třeba akční scény a la RPG mlátička. Ke konci seriálu se dokonce dočkáme v rámci školy v přírodě i docela rozjetý mecha akce.

Technicky je seriál naprosto v pohodě. Animace - jsou tu hodně fajn momentky a nikde to nijak zvlášť neskřípe. Hudba - speciálně úvodní znělka je veledílko. Výborně k seriálu sedne, je nakažlivá a ani Hitler by se při ní nemračil.

Botan Kumegawa: Not only did someone eavesdrop on your conversation, but now an unfamiliar and creepy girl is laughing at you, as well. You must be quite upset.

Přiznám, že objektivně seriál nevybočuje nic moc z řady ostatních CGDCT kousků. Pro hodně lidí asi záležitost, kterou odmávnou rukou jako generickou záležitost. Mě si nějakou záhadnou, magickou a notně roztomilou seriálovou ingrediencí získal. Přesně nedokážu určit přesně, co to bylo. Ale znáte to… důležitej je výslednej feeling. A je neodiskutovatelným faktem, že jsem se dost dobře bavil. Tak třeba budete mít stejný štěstí, pokud seriál vyzkoušíte sami.